novinky
historie
Skupina Srpen začala existovat během roku 1998 v Ostravě.
Základem pro to byla hudba osobitého hudebníka, kytaristy Pavla Johana Johančíka, který již nějakou dobu vystupoval samostatně (mj. účast na festivalu Alternativa 1997), se zvukomalebnými improvizacemi a kompozicemi využívajícími mnohočetné možnosti kytarových efektů, které občasně ozvláštnoval texty v podobě zhudebněných básní českého klasika Otokara Březiny.
V průběhu roku 1998 se k Johanovi připojil zpěvák a kytarista Jiří Bany
Tomášek, také již delší dobu působící na ostravské hudební scéně v uskupeních
Milion Sedm (1990-98) nebo Matyáš Gali (v období 1991-94), později Hot Wassermann
a Potok.
Po několika málo společných vystoupeních se duo rozšířilo na trio příchodem baskytaristy Maťa Slavíka (dříve skupiny Robson, Hot Wassermann, nyní Filip M.), jehož bezpražcová hra na basu doplnila zvonivé zvukohrátky Johana a Banyho o důležité spodní proudy a všichni společně pak rozvinuli model Johanových písní do onoho místy až halucinogenně působivého celku.
Skupina poprvé představila svůj repertoár, postavený zatím hlavně na básních Otokara Březiny, jednoho slunečného srpnového odpoledne na divadelním festivalu Jiráskův Hronov ´98. Poté následovalo vystupování doma v Ostravě i okolí, při nichž skupina plynule rozšiřovala jak řady svého posluchačstva, tak repertoár o další písně. Texty psali vlastní a i nadále zhudebňovali poezii například Jana Skácela, Bohuslava Reynka, ale také třeba Puškina, či básně starověkých číňanů.
V lednu 2001 projevila zájem o Srpen agentura Spirála a nabídla trojici natočení CD. Ve spolupráci s produkční Zlatkou Holušovou a Českým rozhlasem Ostrava vzniklo v březnu (až srpnu) 2001 CD Zem?, které uceleně zachycuje tématiku z počátečního období kapely, totiž verše Otokara Březiny. Zvukově nejde pouze o záznam kytarového tria, zde je namístě zmínit se o hostujících členech. Jsou to: perkusista Ajfel Widenka (často hrál s kapelou také živě) a Petr Moczek, kolega Banyho z kapely Milion Sedm, který Srpnu příležitostně pomáhal za mixážním pultem.
CD Zem? bylo pokřtěno na festivalu Dolnolhotský buben.
V druhé půli roku 2002 opustil kapelu baskytarista Maťo Slavík, rozloučil se posledním koncertem na bohumínském festivale Létokruhy 2002.
Dvojčlenný Srpen pokračuje v práci, v říjnu a listopadu 2002
natáčí s minimálními, leč dostačujícími technickými prostředky materiál pro
druhé CD, dokončované během celého roku 2003 a nakonec nazvané Kotvím za
noci u klenového mostu. Oproti rozlehlým plochám z předešlého alba lze zde
najít kompozice kratší, písničkovější, částečně vycházející z poezie staré Číny.
Rok trvající období, kdy skupina nekoncertovala, ukončila dvojice koncertem příznačně opět v srpnu na bohumínském open air festivalu Létokruhy 2003, následovala další vystoupení dua (Týden pro duševní zdraví, Olomouc), a v listopadu bylo v Hudebním bazaru pokřtěno CD Kotvím... za kmoterské účasti Vladimíra Václavka.
V květnu 2004 byly otevřeny webové stránky srpen.ov-kluby.net.
Zanedlouho poté se i cesty Johana a Banyho dělí, ovšem s myšlenkou na opětovné obnovení této vzácně inspirativní spolupráce v blíže neurčené budoucnosti. Johan se po narození dcerky intenzivně věnuje rodinné problematice, zatímco Bany přesidluje do Prahy, kde spolupracuje jak s živými kapelami (krátce Dan Kohout Band, SM Lomoz, dlouhodobě Marek Dusil Band) tak s extravagantním elektronickým spolkem Cleaner Production. V polovině roku 2006 formuluje vlastní studiový projekt Sunbear, s nímž se věnuje sólové tvorbě, a to ambientním experimentálním kompozicím. V průběhu roku 2007 vydává vlastním nákladem CD Weather.
Johan samozřejmě také dále skládá a s novým repertoárem sporadicky vystupuje samostatně, nebo s volným uskupením zpřízněných muzikantů: zejména to bývá Jiří Macháček (housle) nebo Mroš (kytara) z řízných Mroš and the Voices. Ve spolupráci s těmito také nahrává album Pták sám je smysl zpěvu, které vychází v září 2007 jako příloha literárně-kritického časopisu Protimluv a které obsahuje opět sérii osobitě zhudebněných básní (mj. Oldřicha Mikoláška, Jiřího Ortena, R. Bhramara a jediný Johanův text - Káně).
Jak Johanova, tak i Banyho hudba byla záhy zařazena do vysílání internetového rádia radios.cz.
Co bude dál?
foto: Vladimír Šulc, Dudyn
Novinové výstřižky
Co o nás v běhu času psali v novinách...
